Nastal den D, pátek 5. srpna a já se vydal na autobus k letadlu... Po pár minutách čekání dorazil modrej Mercedes Travego společnosti JV Tour. Pomyslel jsem si: Hmm škoda, to není ten nejnovější (bo jako nejnovější nám v prosinci představovala červenej ). Opak byl ovšem pravdou, tohlencto Travego dorazilo Do Olomouca v úterý a ještě nemělo ani viněty, takže jsme cestou zastavovaly, aby si je koupili . No a když už jsme u těch dálnic, tak se musím zmínit o tom paradoxu jak v Česku jedete po "dálnici" co má s bídou 2 pruhy a třepe to s váma jak kdyby jste byli v shakeru a v Rakousku či Itálii tam maj i 4 pruhy a autobus se nehne, kdyby sem tam nezahl či nepřibrzdil, tak ani nevíte že jede... A jediny hrbol který tam potkáte je přejezd z asfaltu na povrch v tunelu...
Dost bylo ale popisu silnic, pojďme k výletu. Bylo před osmou hodinou co jsme dorazili do Punta Sabbioni (přistav). Za půl hoďky jsme už seděly na lodičce a hurá do Benátek. Po cca půl hodince plavby jsme dorazili k tíženému cíli.
Vydali jsme se tedy okolo Dožecího paláce, Svatého Marka, Ponte di Rialto (most), náměstí Marca Pola, Akademie ke kostelu svaté Marie di Salute (postavenej po moru, jenž vymlátil ~ půlku Benátek). V polovině této vycházky už jsem ale začínal pociťovat absenci tekutin, neb litr a půl Mojita jsem dopil už před Dožecím palácem, byl jsem u Akademie vyprahlé na kost... Řekl by si jeden: OK, koupíme. Ale kde?! Kurňa vždyť tady so samé hadry, sklo či masky... Áaaa, konečně trafika, cože? 2,50€ za půllitr vody? Vám hráblo ne? No a tak jsem v tomhle vyprahlým stavu pokračoval až k autobusu, kde do mě zasyčely dvě půllitrové pomerančové hanácké za 40Kč... V porovnání s variantou ~65Kč za půllitr vody víc jak dobrej kauf...
Pokračovalo se tedy do Lido di Jesolo... Hmm, ale co já tady vlastně budu dělat? Do moře nepolezu, to vím určitě, s mým štígrem bych se tam ještě utopil. No nic, sundal jsem boty a vydal jsem se pískem nepískem na druhej konec pláže... Tož mohlo to být takové 2 km (a hafo pěkných bab - spoře oděných ) co jsem svou písčitou procházku ukončil a vydal se obchodní pasáží zpět. Tady jsem si koupil svou druhou italskou zmrzlinu a musím konstatovat, že ta česká břečka se s tím nedá srovnat... Možná tak ta z Opočna, ale i ta má daleko... . Navštívil jsem zde taky svůj druhý italský kostel a zapálil 2. svíčku . A aby toho nebylo málo, tož jsem si pořídil i pohlednice... No a to mi takhle zbyli 2€ a já stále vyprahlej putoval k autobusu, kdežto se najednou zjevil obchod a v něm 1,5l flaška... Jo, ale za 3€... Pozdě bycha honit... .
A tož dál už pak byla jenom cesta dom, kteroužto jsem v úseku rakouských a italských silnic prospal a na těch českých se dokonale probral... A v 7 hodin jsem pak vyskočil z Travega na Tržnici a o půl hoďky později už jsem chrněl v postýlce jak barin... ale ještě předtím jsem vychlemtal vody jak vyschlá houba... .
Tož a závěrem ještě zlomek foteček: foto.martin-ol.name.
09.08.2011 16:21:49 | Johann
a kde máš fotky těch krasavic
10.08.2011 21:04:34 | martin.ol
Tož riskovat, že mi tam dá ńákej cizinec přes držku, bych si možná aj troufl... ale s italskejma poldama bych si povídat fakt nechtěl... . Musíš si zajet naživo .