Jak jsem letěl 180, aneb Erfurt 2017
19.09.2017 | | Přečteno: 1779x

Po dlouhé době jsem opět vyrazil na výlet . Tentokrát se cílovou destinací stalo německé město Erfurt. Dopravním prostředkem se stalo moje autíčko. Nemohl jsem si totiž nechat ujít se projet po německých dálnicích, dokavaď jsou ještě zadarmo . Takže i cesta byla tak trochu cíl.

Vezmeme to hezky od začátku. Nastala sobota 16. 9. 2:15 ráno a mě zazvonil budík. Vyskočil jsem tedy z postele sbalil nezbytnosti a i přebytečnosti a jal se vyrazit pro Johanna. Den předtím mi Johann říkal, jen tak ze srandy: "takže ve 3:01 tady", no a já, aniž bych se snažil, dorazil přesně ve 3:01 . Naložil jsem ho tedy a vyrazil tmě v ústrety.

První zastávkou byla benzinka OMV v Moravské Třebové, kde jsem svojí Modré Rumunce dopřál nádrž MaxxMotion 100+. Stálo mě to sice o cca 2 kila víc, jak kdybych jí dopřál normál 95ku, ale člověk se sem tam musí rozšoupnout . Další zastávkou byl až Hradec Králové, dorazili jsme tam ještě za tmy, tuším bylo cca půl šestý?

Čekala nás další cca 200km etapa, během které jsme se přiblížili k Jičínu, Mladé Boleslavy, Mělníku, či Slanému... U Mladé Boleslavy jsme vyzkoušeli D10ku (cestou zpět pak prozkoumali kostkované uličky centra, bo idioti ze ŘSD kuchaj nájezd na D10) a kousek za ní objevili luxusní viadukt . Ve Slaném jsme se pak chvilku vlekli za silničářama, který si hráli na to, že opravují cestu...

Inu bylo cestou ještě vícero zajímavostí, ale nebudu se tu vypisovat o tom našem kocourkově, když cílem cesty je Německo . A tak jsme po zastávce v Chomutově (Ha cesta z Chomoutova do Chomutova), kde mě mimochodem poprvé a doufám naposled zklamala Globus restaurace, stanuli za Horou svatého Sebastiana pár kroku od hranic. Bylo třeba totiž sundat palubní kameru, bo Němci ju prý neradi vidí a rozdávaj za to 300kkč pokuty .

A tak jsem nahodil motor a vydal se po B174 ku městu Chemnitz, což se prej po česku řekne Saská Kamenice, aby jsme se napojili na A72 a pak na A4. Musím konstatovat že už ta B174ka ve své 4 proudové části je daleko lepší jak volakterá česká dálnice... o A4ce už snad nemá cenu ani mluvit...

Ale i přesto o ní mluvit budu. Objeli jsme si tedy Chemnitz a napojili se na A72 a po chvíli na A4... To ti je Vám tak luxusní cesta... nikde žádné koleje, nikde žádná díra... všude 3 pruhy (i v tunelech) a rychlost bez omezení... Ne že bych si se svou Rumunkou potřeboval hrát na Ferrari, či Lambo, ale vyzkoušet si jakou to má maximálku, co to dá, co taková rychlost udělá s řízení a s řidičem, není na škodu... Ale abych to shrnul: papírová maximálka je 162, dle netu 156... No 156 to vytáhne určitě a z kopečka jsem z toho dostal ~180, sic jen na pár vteřin, ale dostal . A co to udělá s autem a řidičem? No s autem takřka nic, ale řidič je připosranej a zaraženej do sedadla .

No první část výletu splněna a teď teda Erfurt: opustili jsme tady A4 na exitu 47b a jali se dojet do podzemního parkoviště na Domplatz. Dojeli jsme tedy tam, stáhnul jsem okýnko a zmáčknul knoflík, čekal jsem parkovací lístek, místo toho na mě vypadl žeton, zřejmě s čipem... To je docela zajímavá varianta, sic mě mrzí, že nemám památeční lístek ...



A tak jsme v Erfurtu prozkoumali hrad, pod nímž se fláká to parkoviště, posléze Dóm, pár dalších kostelů, radnici, kramářský most, nádraží a hlavně tramvajky . Když už jsme měli všechno prozkoumaný, jal se Johann opět procvičit si svou bohatou slovní zásobu u stánku s klobásama... Něco asi jako "zweimal würst" .

A jako zlatý hřebíček dne pak byla návštěva německého Lidla a Globusu, kde na rozdíl od Chomutovského měli jídla z jídeláku... A to je důvod proč to maj Germknödl a Segedin za sebou . A mimo to, že jsme je tam vyžrali, jim Johann vykoupil i zásobu sodovek . Freeway orange a lemon už v celým Německu neseženete, je už v Chomoutově . (Au do hlavičky ne!)

A teď necháme mluvit fotky .

Jo abych nezapomněl musím zde zmínit Johannovu větu: "No vidíš, předjels celou Evropu", kterou zmínil na A4ce poté to jsem předjel Brita, Nizozemce, Čecha, Slováka, hafo Němců a možná i něco dalšího . Taky bych se zmínil o tom, že jsem cestou nazpět někde cca před Mohelnici potkal "seize katze", která mi vběhla do silnice, ledva jsem v kopcu předjel kamion... Slušně mě probrala a naštěstí přežila... A to už by možná bylo všechno .