Hurá na Bělelehrad...
06.07.2008 | | Přečteno: 2254x

... teda Velehrad

To jsem se tak vypravil v sobotu ráno (eh ráno, 6:40 ) na Velehrad. Tož vlezl jsem do vlaku, bylo cca 7:00. Našel jsem tam relativně prázdné kupé ale hlavně bez živé diskuze... Bylo tomu asi tak 7:25, tj. 5 minut po "pravidelně nepravidelném" odjezdu co se do kupé nasoukali další 5 lidi a začali se chlámat na celej vagon... Hmm, bylo po klidu .

Inu za cca 50 minut jsem dorazil do Starého Města u Uherského Hradiště. Vylezl jsem z vlaku, potažmo z nádraží a rozhlížím se kde to vlastně jsem . Zpozoroval jsem autobus. Inu to bude ta kyvadlovka, říkal jsem si. A bylo tomu tak, akorát zapomněli na ten papír na zastávce či na autobusu napsat kolik, že to stojí? A tak jsem se na to vyprd a šel pěšo.

Už po pár metrech jsem zpozoroval benga. Inu říkal jsem si, to bude jednoduché, stačí sledovat benga a dojdu do Velehradu . Potkal jsem ještě cca 3 kousky a byl jsem sveden na cyklo-pěšo stezku. A tak jsem si to štrádoval rovno za nosem (viz. foto).

Když jsem dorazil na Velehrad, začal jsem horentně fotit. Po té co jsem našel stín, jsem vyštrachal rohlíky a pustil se vesele do papání. A protože do 10. hodiny a 30. minuty ještě zbývalo dobrých 45 minut vzal jsem útokem stánky. Odtamaď byli ty "Velehradské" oplatky, jenž se mi zrovna rozkládaj v žaludku .

Čas se nachýlil a tak jsem se uvelebil na trávníčku. Říkal jsem si: tady nikoho není, tady budu mít okolo sebe prostor. No spletl jsem se, za 10 minut jsem byl obskládanej jak sardinka a jak tomu tak bývá, minutu po začátku se tam ještě 3 hyperaktivně dotlačili .

No nic, přežil jsem to ve zdraví. Po mši jsem prubnul 2. kolo útoku na stánky a koupil si nevídaně levnou Kofolu za 17Kč. Chtěl jsem si koupit ještě perníkové sluníčko, ale když jsem zjistil cenovku, nějak mě přešla chuť a to i přesto, že na perníčku jsu závislej (ano, jedu na perníku ).

No a tak jsem se vydal na zpět. Cestou zpět jsem to vzal po stezce až k nádraží, čili né přes most nad kolejemi ale tunelem pod. Co člověk všechno neobjeví když jde podél žlutých cedulek . A o čem bych se ještě zmínil, než se mi hlava sklíží čelem na klávesnici? Inu za zmínku už snad jen stojí, že vlak zpět do Olomouce odjel a to dámy a pánové nekecám na čas .

A teď už jen ty fotky. Ty budou zítra, slibuji => www.martin-ol.name